Dějiny hradeckého archivu
Dějiny archivu
Přímým předchůdcem dnešního archivu byl historický královéhradecký městský archiv, jehož institucionální vývoj byl však nelehký. Písemnosti starší městské registratury (zejména spisový materiál) se po roce 1850 nacházely nad kaplí Sv. Josefa při kostele Panny Marie a novější registratura byla uložena na hradecké radnici. První významnou postavou ještě institučně neustáleného hradeckého archivu v době před první světovou válkou byl učitel a regionální nadšenec Vincenc Paulus. Sbíral materiál k dějinám města, pořizoval k nim výpisky, opisy nebo regesty. Na práci V. Pauluse delší dobu nikdo nenavázal, až na soustředěný nátlak státního archivního inspektora Václava Vojtíška byly historické městské písemnosti zhruba uspořádány a v roce 1937 hromadně uloženy v pátém patře budovy České průmyslové banky (později budovy Živnostenské banky a Záložního úvěrového ústavu) na Žižkově náměstí čp. 139/140 (dnes Velké nám.), čímž byl i oficiálně položen základ městského archivu. Ten však nepůsobil jako samostatná instituce, ale spadal pod správu hradeckého muzea. V nových podmínkách tak mohl na Paulusovu činnost navázat středoškolský profesor Jaroslav Skočdopole, který k důležité části městské registratury vytvořil formou umělé manipulace základní archivní pomůcku.
Archiv se jako samostatná instituce v rámci muzea konstituoval v roce 1950, ale až o rok později nastoupil jeho první stálý zaměstnanec, budoucí nejvýznamnější moderní historiograf města Jaromír Mikulka. V archivu rodného města však působil jen krátce a brzy nastoupil vojenskou službu, po jejímž absolvování se do Hradce již nevrátil.
Mezníkem pro hradecký archiv se stal rok 1953, od 1. ledna nastoupil do funkce městského a okresního archiváře Leoš Rejmánek, který byl jeho vedoucím a následně ředitelem až do roku 1977, a archiv začal plnit povinnosti na okresní úrovni. V rámci celkové reorganizace československého archivnictví (Sbírka instrukcí pro výkonné orgány NV, roč. 58, částka 9, pořadové číslo 41) došlo v roce 1960 ke sloučení archivů v Hradci Králové a Novém Bydžově s místními archivy v Chlumci nad Cidlinou, Libranticích, Smiřicích a Třebechovicích pod Orebem a ke dni 4. květnu 1960 tak vznikl Okresní archiv v Hradci Králové. Archiv spadal do působnosti tehdejšího Okresního národního výboru Hradec Králové a to konkrétně do odboru vnitřních věcí. Od roku 1991 byl podřízen Okresního úřadu tamtéž, konkrétně pod referát kanceláře přednosty. Metodicky byl řízen archivním oddělením Krajské správy Ministerstva vnitra, které právě v roce 1960 přesídlilo z Hradce Králové do Pardubic. V roce 1966 bylo toto oddělení přeměněno na kontrolně-instruktážní skupinu Státního archivu v Zámrsku, který byl pro Okresní archiv metodickým orgánem na úseku archivnictví až do zatím poslední správní reformy v roce 2002, kdy se hradecký archiv stal přímo jeho vnitřní organizační jednotkou.
Prostorová situace archivu byla od samého počátku jeho existence složitá, mnohdy až tragická. Archiv nedisponoval vlastní budovou, jeho centrála se nacházela v budově Záložního úvěrového ústavu čp. 139/140 na dnešním Velkém náměstí a od roku 1937 a to až do roku 1986, kdy prostory vyklidil ve prospěch nově vzniklého Muzea revolučních tradic. Pro badatelské účely následně sloužila místnost v přízemí budovy čp. 139/140, která byla zároveň pořádací místností a kanceláří. V roce 1987 získal archiv v budově ještě jednu místnost, kterou vyhradil pro příruční knihovnu. Tato neutěšená situace se vyřešila až v roce 1990, kdy Okresní úřad rozhodl o přidělení prostor v budově bývalé Obchodní a živnostenské komory pro severovýchodní Čechy ve Škroupově ulici čp. 695. Postupným rozšiřováním z nejvyššího patra a přízemí do dalších částí a vytlačováním jiných institucí archiv obsadil celou budovu, která v roce 2002 přešla s archivem do působnosti Oblastního archivu v Zámrsku a ve které centrála archivu sídlí dodnes. V průběhu let 1953 až 1966 získal archiv řadu nájemních depozitářů. Archiválie se tak postupně nacházely v budově na Pospíšilově třídě čp. 843 (1953-1957), v budově na dnešním Malém náměstí čp. 12 (1957-1962), v bývalém obchodě v budově v Tomkově ulici čp. 202/204 (1960-1991), v bývalém obchodě na Malém náměstí čp. 128 (1963-1991), v bývalých vězeňských celách v Dlouhé ulici čp. 101/103 (1965-1992) a v budově bývalé školy ve Smidarech (1966-1982). K výrazně lepší prostorové situaci a k vhodnějšímu a šetrnějšímu uložení archiválií došlo v roce 1972, kdy byl archivu přidělen zámek v obci Barchov a po částečné rekonstrukci zde byly uloženy archivní fondy bývalého městského archivu Nového Bydžova. V roce 1977 byly pro potřeby archivu pronajaty další prostory, a to budovy zrušených malotřídních škol v obci Divec a Výrava. Na sklonku roku 1979 získal archiv budovu bývalé sušárny na čekanku v obci Třesovice. V roce 1983 byly archivu poskytnuty další nepříliš vhodné depotní prostory skladu CO ve Svobodných Dvorech. K zásadním změnám v prostorové situaci došlo po roce 1989. Již v roce 1989 byly ukončeny nájmy ve školních budovách, v roce 1992 byl restituován a původním majitelům vrácen zámek v Barchově, o rok později archiv opustil depot ve Svobodných dvorech. Uložené archiválie byly soustředěny v depotu v Třesovicích, který prošel dlouhou a náročnou rekonstrukcí ukončenou v roce 1990 a v nové hlavní budově hradeckého archivu ve Škroupově ul. čp. 695. Obě budovy byly postupně upraveny pro potřeby archivního provozu, poskytly archivu do té doby nebývalý komfort a důstojné pracovní i badatelské zázemí, nicméně nejsou specializovanými archivními budovami a též jejich úložná kapacita se blíží hranici vyčerpání.
Kromě centrály a jeho depozitářů měl Okresní archiv pod svou správou další pobočky vzniklé z institucí, které byly jeho předchůdcem. Nejdelší historii z nich měl Městský archiv v Novém Bydžově, který byl zřízen již v roce 1888, avšak plně spadal pod městské muzeum. Archiv byl v té době na pokraji zájmu a písemnosti byly často stěhovány do různých městských budov. Situace se změnila až nástupem muzejního kustoda Antonína Šašiny v roce 1934, který započal s odbornou katalogizační prací jak písemností muzea, tak i archivu. V roce 1939 byl A. Šašina nucen z muzea odejít, vrátil se až o šest let později a snažil se na svou předválečnou činnost navázat. V roce 1948 jej však na místě muzejního kustoda vystřídal Jaroslav Kovář, a o deset let později byl archivářem jmenován Lubomír Niederle. Oba se o archiv téměř nestarali. Do roku 1954 byly novobydžovské archiválie uloženy v budově městského muzea, poté byly přestěhovány do budovy lidového soudu. V roce 1960 byl novobydžovský materiál převezen do chlumeckého depotu a nedlouho poté na zámek do Barchova. Po restituci zámku byl materiál v roce 1991 převezen do sídla SOkA Hradec Králové ve Škroupově ul. čp. 695.
Dále se jednalo o Městský archiv Třebechovice pod Orebem (1957-1994). První zprávy o místním archivu máme pouze z regionální literatury a zmiňují pouze nejstarší privilegia. Do roku 1832 byl archiv umístěn na radnici čp. 1. V tomto roce byla dokončena stavba nové radniční budovy čp. 14. Na přelomu 19. století ještě spadal pod správu městského muzea. Kvůli špatné péči byly písemnosti převezeny během dubna 1950 do Hradce Králové. V roce 1957 byl místním archivářem jmenován Jan Kabašta, o tři roky později se stal správcem pobočky Okresního archivu Hradec Králové v Třebechovicích. O třebechovický archiv se staral až do své smrti v roce 1986.
Chlumecká pobočka archivu vznikla z chlumeckého městského archivu, který od roku 1958 sídlil v bývalé hospodářské budově v areálu místního zámku Karlova koruna. O archiv se po celou dobu až do roku 1990 staral Josef Hartman, který působil již od roku 1951 jako archivář města, jeho osobní fond je dnes uložen v centrále hradeckého archivu.
Místní archiv v Libranticích spravoval od roku 1954 Josef Horák, po jeho smrti byla librantická pobočka zrušena a materiál byl převezen do Hradce Králové. Nyní se nachází v depozitáři v Třesovicích.
V roce 1960 převzal Okresní archiv Hradec Králové pod svou správu pobočku Okresního archivu Jaroměř ve Smiřicích, kterou spravoval Karel Vorel. Následujícího roku byla pobočka zrušena a archiválie soustředěny do Hradce Králové.
Od roku 1960 pracovali v královéhradeckém archivu, mimo výše uvedených pracovníku regionálních poboček archivu, tito pracovníci: Jan Wipler (1960-2002), Hedvika Švenková (1960-1962), Petr Zimmermann (1962-2003), Antonie Dyntarová (1964), Hana Lesáková (1969), Ladislav Višňák (1973-1974), Marie Komárková (1978-1979), Oldřich Karlíček (1980-1982), Alena Skipalová (1982-1983), Milena Lenderová (1983-1990), Oldřich Turčín (1986-1991), Emilie Frajdlová (1987-1991), Jaroslav Šůla (1990-2001), Jaroslav Štefan (1990-1994), Petr Šimek (1990-1991), Petra Klímová (1992-1995), Jan Čížek (1992-2004), Jana Mrkvičková (1993-2002), František Vích (1993-1996), Lia Koudelková (1993-1998), Marie Nejedlá (1994), Věra Němečková (1995), Karel Štefek (1995-1996), Josefa Ošťadnická (1995-1999), Běla Moravová (1995), Petr Landr (1995-1996), Bohumil Urban (1996-1997), Radomíra Hypiusová (1996-1997), Ivan Klabal (1997-2000), Radek Pokorný (1997-2019), Petr Grulich (1998-2002), Veronika Vyčichlová (1998-2002), Jaroslava Vlačihová (1998-2003), Pavel Pícha (1998), Jan Malý (1999), Jana Jalůvková (2000-2001), Petr Satorie (2000-2001), Václav Pitucha (2000-2001), Miloš Vacek (2003-2010), Lucie Vacková (2009-2010), Stanislava Svatoňová (1969-2015)
V současnosti v archivu pracují: Martin Landsmann (1995; od roku 2019 ředitel), Jiří Pavlík (1998; od roku 2003 zástupce ředitele), Lucie Kindlová (2015 – archivářka), Jana Herzánová (1999 – archivářka a hospodářka), Jan Košek (1995; od roku 2002 vedoucí studovny), Radka Kubíčková (2004 – uklízečka), Pavel Mrkvička (1992 – archivář a správce depozitáře v Třesovicích), Petr Soldán (2001 – archivář a údržbář), , Andrea Svatošová (2003 – archivářka) a Josef Trejbal (2017 – programátor).
Mimo těchto uvedených pracovníků působila v archivu celá řada zaměstnaných na dobu určitou nebo brigádně.
Kromě všestranné péče o archiválie, dohledu nad spisovou službou původců v rámci předarchivní péče a plnění dalších uložených úkolů archiv spolupracuje na výstavách a odborných konferencích s Muzeem Východních Čech v Hradci Králové. Spolu s Univerzitou Hradec Králové se podílí na výuce digitalizace archiválií. Ta má usnadnit badatelskou činnost a zároveň ochránit cenné a nenahraditelné originály nejstarších archiválií. Archiv je také místem, kde studenti mohou vykonat povinnou školní praxi nebo absolvovat exkurzi.
V devadesátých letech 20. století působila při Okresním archivu nadace HISTORICA a společně byla vydána řada odborných publikací. Od roku 2004 začal archiv spolu s dalšími paměťovými institucemi Hradce Králové vydávat historický sborník pro poučenou veřejnost Královéhradecko. V současné době se připravuje jeho deváté číslo.
Ředitelé archivu
1953 – 1977 Leoš Rejmánek
1978 – 2003 Petr Zimmermann
2003 – 2019 Radek Pokorný
2019 – dodnes Martin Landsmann
Archivní fondy a sbírky
Státní okresní archiv Hradec Králové ke dni 31. 12. 2015 pečuje o 2817 archivních souborů v rozsahu 5931,44 běžných metrů (dále jen bm). Z tohoto počtu je inventarizováno 4273,39 bm (72,05%) a vytvořeno 1911 archivních pomůcek. Archiv se stará o archiválie královéhradeckého okresu, především písemné povahy, které se pro svůj historický význam staly součástí Národního archivního dědictví. Mezi materiály uložené v archivu patří hlavně dokumenty státních úřadů, měst a obcí, soudnictví, školních a přidružených institucí, družstev, spolků a společenstev, církevních institucí nebo soukromých osob, jejichž působnost se vztahuje na území královéhradeckého okresu.
Historický archiv města Hradce Králové o velikosti 240 bm je dnes součástí archivního fondu Archiv města Hradec Králové z let 1225–1945. Archivní fond je inventarizován a je tedy přístupný veřejnosti (archivní pomůcka č. 210, 211 a 1689). Cenný je především městský listář zahrnující nejstarší listinu, která se zmiňuje o Hradci Králové jako o městě a pochází z roku 1225, ve které panovník Přemysl Otakar I. věnoval městu nedalekou vesnici Vestec. Nejstarší dochovanou městskou knihou města Hradce Králové je torzo Berního rejstříku z let 1398-1403, který je psán latinsky na pergamenu a papíru. Sloužil k evidenci placení daní z nemovitostí a řemesel. Z období po roce 1526 se dochovaly městské knihy v souvislých řadách a sahají až do 19. století. Archivní fond však postihly v 19. století zásadní ztráty, avšak i tak je množství archiválií srovnatelné s jinými královskými městy podobné velikosti.
Historický archiv města Nového Bydžova o velikosti 72,88 bm je dnes součástí archivního fondu Archiv města Nový Bydžov z let 1311–1945(1976). Archivní fond je inventarizován a je tedy přístupný veřejnosti (archivní pomůcka č. 1391 a 1392). Stejně tak jako u Archivu města Hradce Králové je jedním z nejcennějších dochovaných materiálů listář. Nejstarší listina týkající se Nového Bydžova jako města pochází až z roku 1666 a panovník Leopold I. v ní povolil městu konání výročního trhu. Nejvýznamnější novobydžovskou archiválií uloženou v depotech archivu je archivní památka – Kniha svědomí města Nového Bydžova z let 1311–1470, která je druhou nejstarší knihou v České republice. Na tuto knihu navazuje řada úředních knih – radních protokolů, zápisů pro dobrou paměť, pozemkových knih, evidenčních knih a dalších.
Státní okresní archiv spravuje také písemnosti měst, městysů a obcí z celého královéhradeckého okresu. Nejčastěji se jedná o archivní fondy: samosprávní (archiv obce, místní národní výbor, obecní úřad), školské fondy (ZDŠ, místní školní rada apod.), společenstva a spolky (kampeličky, hasiči, divadelní ochotníci, myslivci, vodní a strojní družstva, živnosti), osobní nebo rodinné. Z těch větších obcí (vyjma Hradce Králové a Nového Bydžova) se jedná o Chlumec nad Cidlinou, Třebechovice pod Orebem, Nechanice, Smiřice, Smidary a Černilov. Zastoupena jsou také královéhradecká předměstí, která byla dříve samostatnými obcemi (Pražské, Slezské, Nový Hradec Králové, Kukleny a další).
V rámci uzavřené smlouvy mezi královéhradeckým římskokatolickým biskupstvím a Oblastním archivem v Zámrsku jsou v hradeckém okresním archivu kromě farností a vikariátu okresu uloženy též archivní fondy centrálních biskupských úřadů, kromě biskupského archivu tedy královéhradecké konsistoře, semináře, charity a ústavu Borromea.
Knihovna
Nedílnou součástí archivu je příruční knihovna, která od roku 2002 byla přihlášena jako veřejná a plně splňuje veškerá legislativní kritéria pro její fungování. Tímto krokem se hradecký archiv přiřadil k archivním institucím v Chrudimi, Náchodě a Pardubicích, které byly vůbec prvními institucemi s veřejnou knihovnou v rámci Státního okresního archivu v Zámrsku. Kromě základních historických děl obsahuje také celou řadu regionálních vlastivědných publikací a periodik. Ke dni 1. 1. 2010 čítá 27581 titulů (včetně periodik a CD).
Literatura o archivu
Domečka, Ludvík: Stará radnice v Hradci Králové. Pojednání Městského průmyslového a historického musea v Hradci Králové. č. 16, 1937, nákladem Městského historického musea v Hradci Králové, vydavatelské a nakladatelské podniky v Hradci Králové, s. 12.
Svatošová, Andrea: Průvodce po dějinách a archivních fondech Státního okresního archivu v Hradci Králové (diplomová práce), Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem – Katedra historie, Ústí nad Labem, 2003.
V. M. Legenda o královéhradeckém archivu. Časopis společnosti přátel starožitnictví, r. 58, 1950, s. 122–123.
Prameny o archivu
Státní okresní archiv Hradec Králové, archivní fond Státní okresní archiv Hradec Králové (1951) 1953-2002 (2004), NAD 1033, číslo archivní pomůcky: 1780
Literatura vydávaná archivem
Herold, Jiří; Lenderová, Milena; Svatoňová, Stanislava; Zimmermann, Petr a Zikmund, Jiří: Jaro, invaze a normalizace na Královéhradecku. Sborník dokumentů z let 1968-1970, Hradec Králové, Okresní archiv v Hradci Králové, 1990.
Jirásek, Zdeněk:Nechanická aféra 1947, Sborník okresního archivu v Hradci Králové – sv. 2, Hradec Králové, Státní okresní archiv v Hradci Králové, 1992.
Kryštof, František: Loutna z mříží a jiné verše, Hradec Králové, Společnost ochránců památek ve východních Čechách a Státní okresní archiv v Hradci Králové, 1999.
Lenderová, Milena; Svatoňová, Stanislava: Správní vývoj okresu Hradec Králové 1850 – 1986, Nový Bydžov, Okresní archiv v Hradci Králové, 1986.
Mikulka, Jaromír:Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Od nejstarších dob do roku 1526 – sv. I./1, Hradec Králové, Nadace HISTORICA při Státním okresním archivu v Hradci Králové, 1996.
Mikulka, Jaromír:Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Léta 1526 – 1620 – sv. I./2, Hradec Králové, Nadace HISTORICA při Státním okresním archivu v Hradci Králové, 1997.
Mikulka, Jaromír:Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Léta 1620 – 1740 – sv. II./1, Hradec Králové, Nadace HISTORICA při Státním okresním archivu v Hradci Králové, 1994.
Mikulka, Jaromír:Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Léta 1740 – 1850 – sv. II./2, Hradec Králové, Nadace HISTORICA při Státním okresním archivu v Hradci Králové, 1995.
Pospíšilová, Jaroslava; Brunclík, Jan a Pokorný, Radek (sestavil Jaroslav Šůla): Když nad Hradcem vlál nacistický prapor… Sborník o životě v Hradci Králové v letech 1938-1945, Hradec Králové, Český svaz bojovníků za svobodu – Okresní výbor Hradec Králové ve spolupráci se Státním okresním archivem Hradec Králové a Muzeem východních Čech v Hradci Králové, 2010.
Zimmermann, Petr; Šůla Jaroslav a Svatoňová Stanislava: Válka roku 1866 na Královéhradecku pohledem současníků. Výbor obecních, farních a školních kronik regionu, Sborník okresního archivu v Hradci Králové – sv. 1, Hradec Králové, Státní okresní archiv v Hradci Králové, 1991.
Zimmermann, Petr a kol. autorů: Radnice v Hradci Králové. Její reprezentanti a jejich činnost v letech 1850 – 1998, Hradec Králové, Nadace Historica při Státním okresním archivu Hradec Králové, 1998.
Královéhradecko. Historický sborník pro poučenou veřejnost. 1-8, 2004-2011 (stále vydáván).